Léta, kdy byl Tyreon malý chlapec, který se mohl otci vrhat kolem krku a řádit na Casterlyově skále byly pryč. Rád na své dětství vzpomíná a někdy se přistihl v hlavě, že by možná vyměnil titul dědice Casterlyovy skály a bohatství jeho rodu za klid, pár vlídných slov a méně očekávání. Kdyby si mohl vybrat, možná by se byl nejraději narodil méně postavenému lordovi, možná by mu nevadilo být obyčejný rytíř. Jenže Tyreon se narodil jako Lannister a těžko by se mu opouštělo přepych. Pokud by se měl popsat jedním slovem – perfekcionista. Otcovy vysoké nároky, tělesné tresty za neuposlechnutí a strach z toho být označen za zklamání rodu z Tyreona učili mladého muže, který potřebuje mít vše perfektní. Jestliže se mu něco nedaří nebo mu něco trvá neučit se déle, začne být frustrovaný, frustrace se velmi rychle změní v naštvání, které si ne jednou vybil na nábytku v pokoji nebo polštáři. Temperament a jistou výbušnost nezapře, i kdyby se snažil dusit je v sobě sebevíc, dříve nebo později prostě lehce vybuchne a bývá nesnesitelný a zbytečně podrážděný. Dává si však pozor, aby se nic takového nestalo na veřejnosti, otec by mu pravděpodobně ještě přidal, ale někdy mu to ujede a v té chvíli služebnictvo lituje, že dýchá stejný vzduch jako mladý lord. Celkově své mindráky Tyreon prožívá mezi čtyřmi stěnami jeho komnaty, stejně tak jako záchvaty úzkosti nebo staré známé zhroucení. Čas od času na něj jednoduše vše dolehne, stejně tak jako silné migrény, kterými poslední rok trpí. A vzhledem k tomu, že v jejich domácnosti nikdy nepůsobila ženská něha, mateřskou lásku prakticky nezažil, protože jeho matka zemřela při jeho porodu a otcovu druhou ženu jako matku ani nikdy nebral, se není čemu divit. V takových chvílích sám sebe označuje za slabocha, hlavně, když se roztřesou ruce nebo nedokáže uklidnit svůj dech, když ví, že do hodiny musí být přítomen na další lehce politiky nebo historie. S učením jako takovým problém nemá, rád si rozšiřuje obzory a jako budoucí lord Casterlyovy skály chce vědět všechno, aby ho nic nepřekvapilo.

Jakmile se Tyreon něco umane, zapře se a nikdo ho nepřesvědčí o opaku. Tvrdohlavý, cílevědomý a někdo by mohl říct, že i krapet arogantní. Projevuje se to hlavně když trénuje ve volných chvílích s muži z otcovy armády nebo chlapci v jeho věku. Naučil se celkem rychle odhadnout slabinu nebo někdy využije faktu, že nováčci, jak rád svým vrstevníkům říká, se bojí uhodit svého budoucího lorda. Samozřejmě jeho ego mu zchladí buď otec, když mu dá najevo, že opravdu není nedosažitelný nebo když ho dostane zkušenější na zem. Případně pokud si jej jeho přátelé dobírají kvůli jistému strachu z vlastního otce a že nechce dělat nic za jeho zády. Přeci jen to jsou mladí páni, kteří se před dívkami předvádí a hádají  se o tom, která bude jejich a tak podobně. Tyreon ale nikdy nevkročil do bordelu, protože jeho lehce majetnické já chce dívku, která bude jenom jeho a nikdo na ní nebude sahat. Špatně nese odmítnutí a někdy reaguje až přehnaně žárlivě, čímž ne jednu dívku odehnal. Tyreon je někdy dost, ale pokud o nějakou opravdu stojí, snesl by jí modré z nebe. Utrhne květiny, koupí šaty či jiné věci, které mají dívky rády, na plesech tančí jen a pouze s ní.

​

 Tyreon si dává pozor, aby jeho brnění, které nedávno dostal ke svému dni jména, zůstalo co nejdéle bez škrábance. Leští ho sám, stejně tak jako meč a svým sourozencům na něj nedovoluje sahat. Sbírá dýky, kuše a další zbraně, má je vystavené v pokoji. Také má slabost pro ohaře a sněhově bílé hřebce. Záleží mu na svém vzhledu, někdy možná až trochu moc, za východu slunce chodívá běhat a tělo má hezky vyrýsované, chodí odíván výhradně v rodových barvách.

​

Jediné čeho se skoro až k smrti obává je fakt, že jednou se z něj stane jeho otec. Ne, že by byl Marren jako rodič příšerný, ale jako lord je lepší. Tyreon se zařekl, že své děti nikdy mlátit nebude, nebude na ně přehnaně křičet, nebude mít takové nároky. A pokud by jeho žena nedej Bohové zemřela, ale dítě by mu dala, nikdy by se znova neoženil – ne dokud by nebyl donucen situací. Do teď špatně nese, že on svou matku nezažil, nepoznal, nevěděl jaké to je, takže uvnitř duše se cítí rádoby ukřivděný a závidí Mikaelovi, Myrcei a Ellen, že mateřskou lásku zažili. Jinak samozřejmě své sourozence má rád, i přes neshody by nedovolil, aby jim někdo ublížil, ne jednou na sebe stáhl vinu, aby Myrcei a Ellen otec neztrestal.