Některým lidem z očí křičí zlo. Na některých jednoduše poznáte, že se jedná o zvrácené tvory, kteří milují ubližovat ostatním a ničit jejich životy. Na Elayně by to nepoznal nikdo, protože pokud existuje jedna věc, kterou mladá lady Reyne disponuje ve všech směrech, je to přetvařování. Líbezným hláskem, sladkými úsměvy, nevinnými slovy a pláčem na rozkaz se dokáže dostat pod kůži všem a zlákat své nové oběti do jámy lvové, ze které není žádného úniku. A věřte, že tohle pro ní nikdy nebyl žádný problém. Elayna si vždy uvědomuje, že není ošklivé káčátko a byť není tak krásná jako Targaryenské královny, umí využít svých předností ve svůj prospěch. Pokud nepočítáme jako přednost její trpělivost, Ela je schopná čekat roky, jen aby správně udeřila. 

​

Na muže hází očka, sladce se usmívá, chová se nevinně a roztomile.. Slabost má ale pro rytíře, nicméně stejný princip funguje na všechny.  Skoro jako kdyby měla problém napočítat do pěti. Proč? Protože muži milují zachraňovat dívky v nesnázích, povyšovat se nad nimi a vše jim vysvětlovat, aby se vyzdvihli v jejich očích. Vymyslí si jednoduše nějakou roli, kterou hraje, dokud se dotyčný nenamotá. Zatne drápky, pohraje si a když už je znuděná, tak ho odkopne.. Případně pokud jí dotyčný něčím znechutí nebo řekne něco, co se jí nelíbí, odhladí svou pravou tvář dřív. A pak už její hrátky moc příjemné nejsou. Nebojí se ušpinit si ruce a svést to na náhodu nebo na fakt, že jí chtěli ublížit, a tím pádem musí být potrestáni. Těm nepostradatelným ubližuje sama, nebojí si ušpinit si ruce, někomu vyříznout jazyk nebo vykleštit. Má ráda, když její oběti křičí, prosí o slitování, Elayne to dodává moc, kterou by normálně neměla. Je jenom dívka. Zbytek už jsou jenom náhody, které se stávají běžně. Přeci jen se jedná o "nevinnou pannu" a násilníků je v Západozemí dost. Na výše postavené si troufá jenom málokdy, byť by se v politickém rybníčku neutopila, ale ví, že jako dívka moc nemá a její lži by mohly být odhaleny, takže se radši uchyluje k drbům a pak jenom sleduje, jak se vše hroutí jako domeček z karet.

​

Co se dívek týče, vždy si vybírá slabé, nejisté a nesebevědomé kusy. Ela se o ně začne zajímat, spřátelí se s nimi, motá jim hlavu a dává jim pocit důvěry. Ela si nepouští pusu na špacír, ale nechává je mluvit, a tak získává informace prakticky o všem, ty pak poupraví podle toho, jak se jí to hodí a pošle dál.  Dle ní drby mají stejnou moc jako brk a inkoust nebo meč. Proti dívkám, které jí vadí, zbrojí pomocí drbů, které o nich nechá roznést svými služebnými.. Případně se baví v dlouhých chvílích poštváváním dívek proti sobě ve stylu *jedna o té druhé něco povídala.* Dívky nemučí, ale ráda je děsí, pokud jich už má plné zuby. 

Ela sice přečetla Sedmicípou hvězdu a na oko se tváří jako zbožná lady ze Západu, nicméně bohům se spíše vysmívá, než aby je prosila o odpuštění a modlila se k nim. Protože pokud existuje jediná osoba, která by měla skončit v nejhorším ze sedmi pekel, byla by to právě ona. A že by se zrovna bála? Ani omylem. Kdyby na ní septon tato slova křičel, vysmála by se mu a byla by více než ochotná mu tohle nejhorší peklo předvést přímo tady. Zbožná je tedy jak se jí to hodí, ale špatné svědomí si léčí jinak jež zapálením svíce v septu a modlením se k Matce. A pokud by mohla uctívat nějaké bohy ze své vlastní vůle, byli by to ti Valyrijští a nebo rovnou Targaryenové. 

​

Je posedlá sama sebou, svou krásou, svými činy, ale jinak je posedlá Targaryeny. Krále a královny upřímně opěvuje všude, kde se dá a pokud by snad Aegon hledal třetí manželku, sama by se bez velkého váhání nabídla, pokud by nebylo jejího bratra. Arthura miluje jen proto, že jsou prakticky stejní, až na to, že ona je mnohem větší bestie. Naučila se od něj různých praktik a způsobů, jak zapůsobit na muže. Moc dobře ví, že pro ní má Arthur slabost, a pokud si něco nedokáže vydobýt slovy, využívá svého těla. Její láska k němu je čiré šílenství, dřív se pokoušeli jeden druhého zbavit, teď by se Ela bez problému zbavila každé, která by jí mohla ohrozit. Protože ona je lady Kastameru, Arthur je její bratr, ale za zavřenými dveřmi je jednoduše její. Všechno je její. Miluje, když může v Athrurově nepřítomnosti vládnout, doslova se v tom vyžívá. Ela je dost paranoidní, věří jenom dvěma lidem, ale ne plně. Arthurtovi a své přítelkyni od dětství. Bojí se jenom jedné věci – že jí někdy chytí při činu a odhalí všechno, co dělá. Takže se snaží samu sebe chlácholit, že je chytrá a chyby dělá jenom málokdy a pokud ano, tak z nich umí vybruslit.