POVAHA

"Chceš-li mě zlomit jako nějakou kletbu, pak věz, že to nebude fungovat..."
Téměř dva metry vysoký, pohledný lord ve středních letech s kaštanově hnědými, polodlouhými vlasy, o které se nestará ani zdaleka tak jak by s ohledem na své postavení měl. Často chodí nedostatečně oděný a málokdy opouští nevěstinec, který se nachází ve městě na ostrově Arbor, který spravuje jako vazalský rod pro rod Highgarden. Jako správný Redwyne je více než věrný svému jménu a pracuje poměrně neúnavně na testování všech možných i nemožných vín, aby udržel rodinnou tradici a pokračoval ve výrobě jednoho z nejlepších vín ze Západozemí - a že rozhodně dobré víno pozná už od pohledu.
Samotná jeho povaha je poklidná, dává přednost klidu a pohodlí, které mu poskytuje jeho sídlo, případně nevěstinec, nerad se účastní politiky, přímo opovrhuje těmi, kdo lžou a nedrží své slovo. I proto má u něj každý pouze jednu šanci. Není jeden z těch, co by měli potřebu ostatní konfrontovat a dávat jim najevo svou nelibost. Zlato nesmrdí a tak obchoduje víceméně s každým, kdo má peníze, neznamená to však, že se nechá obtěžovat, případně si věci nechat líbit. Flotila lodí, která chrání jeho obchodní zájme je jednou z několika málo silných flotil v Západozemí.

" Jsem jen trochu absurdní..."
Rád se mstí, byť ne tak, aby na první pohled bylo jasné, že se pomstil... jen se náhodou dostane i k bohatšímu lordovi horší zásilka vína - ostatně, málokdo je takový znalec, aby pochytil, že se jedná o patok a ne o jedno z nejlepších vín... Někteří jeho poddaní říkají, že by raději vlezli do dračí tlamy než aby ho rozzlobili, ale podobné povídačky mu nestojí za unci pozornosti, přesto o nich nějak ví. Z jeho kladných charakterových vlastností je nutné vyzdvihnout i schopnost naslouchat a nedávat do popředí své vlastní ego, byť to se ne vždy zcela daří.
Jako lord má své povinnosti, které si plní do puntíku, avšak ani o krok navíc, dává si dobrý pozor, aby se lidem pod jeho vedením žilo dost dobře a neměli zbytečnou potřebu páchat zločiny, pokud je stejně spáchají, čeká je krutý trest.

" A rád se držím přesně na tom okraji..."
Nemá vysoké aspirace, nevidí v nich extra smysl, pohodlný život plný vína je to jediné, co si doopravdy přeje.
Z negativních vlastností je poměrně důležité zmínit, že je někdy až nebezpečně umíněný, se sklony k násilným projevům emocí jako vzteku, které silně kontrastují s jeho jinak poklidnou povahou a vystupováním. Nemá moc rád, když mu někdo mluví do věcí a stejně tak není fanouškem nucených svazků. To ale neznamená, že neví, že účel světí prostředky...
Miluje dobrou hru na housle a divadlo, i když se obojého účastní jen velice vzácně, vidí v umění jistou neskutečnou a nepopiratelnou kvalitu a dokonce podporuje pár umělců v jejich tvorbě.
 

Minulost

Jako nejstarší syn rodu Redwyne byl pečlivě kultivován a vychováván od malička jako nástupce rodu. Narozdíl do svého mladšího bratra dokázal poměrně snadno proklouzávat mezi společenskými večírky a línými konverzacemi s myšlenkou, že bude jednou nejlepší z nejlepších. Jeho bratr Kerell byl velmi žárlivý na Cleonovo postavení a často na něj žárlil, jednou, když chlapcům bylo deset let to vedlo k napadení Cleona a Kerellovým vážným zraněným a popálením poloviny obličeje. Zatímco jeden z bratrů plakal, ten druhý ho sledoval s ledovým klidem a se slovy, že příště to bude mnohem horší. Nikdo si nedovolil chlapcům nic povědět.

Cleonův otec zemřel, když bylo Cleonovi sedmnáct let, nezbývalo mu nic jiného než se oženit za dívku z vazalského rodu, který sloužil Tullymu. Zatímco se sotva sedmnáctiletý Cleon snažil krom svatby udržet pohromadě i ostrov, který se pomalu začínal propadat do chaosu po smrti jeho otce, narodila se mu dcera - Liliana devět měsíců po svatební noci.

Zatímco se v domě opět narodilo dítě, Cleon měl jisté problémy s udržením vlády, několik pirátů a ostatních vazalských rodů si pokusilo na jeho zemi uzmout kus, co jim nepatřil. Pokus byl utnut již v samotném zárodku, avšak Cleon věděl, že nechytil jen piráty a zloděje, věděl, že to celé musel zorganizovat někdo mnohem výše... někdo, ke komu neměl dosah. Trvalo mu roky než to vypátral a v moment, kdy měl danou osobu v hrsti, začal s malými psychologickými hrami. Krok po kroku systematicky ničil onoho lorda až neměl jinou šanci než ho požádat o pomoc, kterou mu velkoryse poskytl, avšak s podmínkou... Ten dluh, co si u něj tímto vytvořili splácí do dnešních dní.

Jeho dcera je nádherná čerstvě patnáctiletá zrzka, která ctí rodiče a byť je nadprůměrně inteligentní, smířila se s tím, že bude mít podřadné postavení v životě, byť se snaží o dobrý vztah se svým otcem. Po Lilianě se narodil i Leon, nyní třináctiletý mladý muž, který i přes otcův poměrně přísný pohled rád jezdívá na lov, ve kterém až neuvěřitelně vyniká. Potíž je, že nikomu nedokáže přiznat jednu podstatnou pravdu - je barvoslepý. Nedokáže vnímat rudou barvu.

Druhý syn je osmiletý Stephan. Jedná se o zvídavého, ale mlčenlivého kloučka, který zdědil otcovy hnědé vlasy namísto zrzavých, které mají jeho dva starší sourozenci.

Cleonova manželka Olivie byla laskavou ženou, která nikdy nebere více než dostává. Byť nerada, respektovala manželovy eskapády, naneštěstí zemřela na samém počátku roku, při porodu jejich 4. dítěte. Chlapec přežil a nyní tráví čas schovaný v náruči kojné, které okamžitě uchvátily jeho hnědé oči, které nemá mít, po jakémkoli z rodičů. Pokud však lord o podvodu své manželky ví, neříká nic. Je otázka, kolik jeho bastardů pobíhá po ostrově.

Smrt matky byla pro děti velká tragédie, ze které se jen těžko vzpamatovávají, přesto se snaží pokračovat v životě jako doposud a ctít její památku. I přes to, ale jeho hnědooký strážce má aktuálně poměrně náročné období, jelikož i když na něj Cleon nekouká moc přátelsky, nic neřekl a on mu musí dále sloužit.

Rodina